Jdi na obsah Jdi na menu
 


VERMIKOMPOSTOVÁNÍ
Vermikompostování je efektivní způsob výroby vlastního kvalitního kompostu, který současně výrazně snižuje množství odpadu ukládaného do popelnic a následně na skládky. Do kompostu lze přidat např. i hnůj od králíků.Kalifornské žížaly (Eisenia foetida - kalifirnský červený hybrid), které jsou pro tento účel doporučovány , se dají koupit například přes internet 

Pozděchov

 Valašská Polanka

www.dendobena.cz . 
 

Firma ECOVERMES Pustějov, okr. Nový Jičín,

www.ekovermes.cz

Odpovědi na případné další dotazy můžete získat také na

www.zahrada.cz ,

www.ekodomov.cz ,

www.biom.cz

Nebo když do vyhledávání napíšetevermikompostování

Zájemcům zašlu knihu : 

Žížaly České republiky

autor : RNDr. Václav Pižl, CSc.

rok vydání 2002

Pouze za poštovné 50,-Kč

 

Kompostování s využitím žížal

 

Tzv. vermikompostování neboli výroba biohumusu se v současnosti rozvíjí po celém světě. V našich podmínkách se využívá druh Eisenia Foetida - kalifornský červený hybrid s vysokou produktivitou a plodností. Princip výroby biohumusu je založen na schopnosti žížal přeměňovat ve svém trávícím traktu organické látky. Kalifornský hybrid pohlavně dozrává ve 3 měsících a dva hermafroditní jedinci ročně v průměru produkují 1500 mladých červů a to po dobu 16 let. Při dobrých podmínkách je možno chov dvojnásobně reprodukovat za 3 měsíce. Dospělý červ spotřebuje denně tolik krmiva co sám váží a z něhož vyrobí 60% biohumusu a 40% využije pro vlastní metabolismus. Velkovýrobci biohumusu produkují v zahraničí (např. na Ukrajině) až 15000t ročně za pomoci 5 miliard žížal.

 

Pro kalifornského hybrida je nutno zabezpečit optimální teplotu prostředí 19-22°C. Při teplotě pod 7°C a nad 33°C jsou již žížaly netečné a při teplotě pod 0°C a nad 42°C nastává jejich úhyn. Optimální vlhkost substrátu je 78-82%. Vlhkost nižší než 60% a vyšší než 90% působí úhyn žížal. Žížaly požadují neutrální pH, pH nižší než 6 a vyšší než 8 žížaly zabíjí. Žížaly se pohybují ve vrstvách krmiva s dostatkem vzdušného kyslíku.

 

Krmivo nesmí obsahovat zvýšené množství čpavku a bílkovin. Obsah 45% proteinu v krmivu působí úhyn žížal. Žížaly zabíjejí již nízké koncentrace pesticidů, nesnášejí sluneční paprsky a vítr. Jejich přirození nepřátelé jsou ptáci, žáby, stonožky, mravenci, krtci a další hlodavci. Optimální koncentrace žížal je 50000 jedinců na m2 záhonu krmiva.

 

Nejvhodnějším krmivem a zároveň životním prostředím pro žížaly je předkompostovaný substrát z hnoje různých zvířat, slámy, pilin, stromové kůry, kejdy, papíru apod. s poměrem C:N = 20. Aerobní předfermentace by měla trvat v létě 2-3 měsíce v zimě 3-5 měsíců a neměla by být delší než 8 měsíců. Dokonale zkompostovaný substrát není vhodné krmivo pro nedostatek cukrů, bílkovin a vitaminů. Předfermentovaný substrát musí být upraven na požadovanou teplotu, vlhkost, pH, zbaven čpavku apod. vlhčením, nejlépe přímo na připravovaném záhonu krmiva o výšce 30cm. Před vlhčením se na povrch krmiva rozhazuje mletý vápenec. Před navezením žížal do záhonu krmiva se osvědčuje provést test krmiva v dřevěné bedýnce se substrátem o objemu 2-4 l do kterého vložíme 50 žížal při teplotě 20°C. V případě, že jsou žížaly živé a aktivní po 24 hodinách, je krmivo v pořádku.

 

Další krmivo přidáváme až po 30 dnech a to vrstvu 6-7 cm. Do předfermentovaného substrátu je možné přidávat veškeré rostlinné zbytky, odpady ze zeleniny, ovoce, navlhčený papír a karton apod. V zimním období dodržujeme interval krmení po 30 dnech, v období jaro až podzim přikrmujeme s výjimkou prvního delšího intervalu po 7-10 dnech.

 

Záhony krmiva v kterých chováme žížaly je výhodné vytvářet o šířce 2-2,4 m, pro využití mechanizace ponecháme mezi záhony mezeru 0,5m a mezi dvojicemi záhonů mezeru 2,5m. Pro venkovní chov je vhodná plocha s mírným sklonem 2-3° pro odvod přebytečné vláhy při vlhčení záhonů. Před příchodem mrazů zateplíme záhony vyšší vrstvou krmiva, slámou, listím. V případě, že použijeme tepelně izolační rohože, je nutno zabezpečit pravidelnou aeraci záhonů.

 

Ve vytápěných objektech nebo využitím topných panelů pod záhony je možno provozovat celoroční chov. Chov žížal je náročný na potřebu plochy. Pro milion žížal potřebujeme 20m2 plochy záhonů, což je polovina celkové provozní plochy. Pro milion žížal je třeba ročně zabezpečit 10t organické hmoty krmiva a zpracováním získáme cca 6t biohumusu. Biohumus odebíráme ze záhonů založených v dubnu již v říjnu a ze záhonů založených v říjnu další rok v dubnu. Žížaly z jednoho záhonu je v uvedených termínech teoreticky možno využít k založení třech dalších záhonů. V červenci je možno ze záhonů založených v dubnu odebrat namnožené žížaly pro případné založení dalších záhonů nebo k jinému využití.

 

Odběr žížal ze substrátu je možno provésti pomocí přídavku zvlášť atraktivního krmiva (s podílem šrotu apod.). Do této vrstvy postupně přesídlí až 97% žížal a můžeme je i se substrátem přenést do nových záhonů. V zahraničí jsou rozpracované další metody odběru žížal pomocí světla, el. proudu, formalínu, na sítech apod.

 

Přebytečné žížaly je možné využít k přímému krmení (ryby, drůbež, prasata), dále k výrobě krmné moučky, ke zpracování ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Biohumus získaný s pomocí žížal je považován za nejúčinnější organické hnojivo. V literatuře se uvádí 60 až 70-krát vyšší účinnost ve srovnání s hnojem. Tyto údaje je nutno brát s rezervou a vysokou účinnost vykazují pouze nejjemnější frakce biohumusu. Biohumus je nutno především usušit na 40-50% vlhkost a rafinovat na sítech.

 

Nejcennější je frakce do 1 mm, nejčastěji se vyrábí frakce do 3 mm s doporučenou dávkou 3t na 1ha jednou za čtyři roky. Nestandardní biohumus s podílem hmot nezpracovaných žížalami má vlastnosti kvalitního kompostu a je nutno ho aplikovat ve vyšších dávkách.

 

Podle literatury rafinovaný biohumus obsahuje 50-60% organických látek až s 35% humifikací. Zvlášť vysoký je podíl nejúčinnějších huminových kyselin a to až 17,6% v sušině. Obsah dusíku v sušině je 1,5-3%, P2O5 1,5-2,5%, K2O 1-2,5%, CaO 4-8%. V minulosti jsme posuzovali kvalitu biohumusu domácích a zahraničních výrobců (např. fa Effedi) a zjistili jsme obsah humusových látek na úrovni dobře kompostované chlévské mrvy a obsah živin na spodní hranici uváděných rozpětí.

 

Biohumus se zřejmě nejlépe osvědčuje v tzv. biodynamickém hospodaření na půdě za účelem získání zdravotně nezávadných produktů, vzhledem k jeho pozitivnímu účinku na nutriční hodnotu produktů, omezování vstupu cizorodých látek do rostlin a potlačování rostlinných chorob. Tyto schopnosti jsme však zjistili i u kvalitních vyzrálých kompostů připravených pouze mikrobiologickým rozkladem organických látek organických hnojiv a odpadů.